Palácové zahrady

další obrázky

Palácové zahrady

Jižní svah vrchu, který je korunován komplexem Pražského hradu, měl při budování hradiště především obranný charakter. Historické záznamy uvádějí rok 1241 jako vznik jednoho z hradebních systémů.

Když počátkem XVI. století funkce celého obranného systému přestala být prvořadá a hradby byly částečně postupně bourány, byl uvolněný prostor příčinou četných sporů. Královský zájem o hradební prostor přestal být určující a nastoupil zájem městské správy. Ta začala tyto pozemky prodávat a nová vlastnická práva vkládat do městských knih, uložených na malostranské radnici. Postupně tyto pozemky, zahrady a vinice skoupila šlechta a bohatí měšťané. Jako příslušenství koupeného objektu byly často převzaty i některé tam již dříve stojící domky. Řada těchto domků nebyla stále obydlena, ale sloužily jen dočasně. Tak se stávaly skrýší pro různé nekalé živly, ale také - a to zvláště po bitvě na Bílé hoře (tedy pro roce 1620) - pro tehdy pronásledované nekatolíky.

Vytváření větších celků znamenalo postupný zánik malých a menších užitkových zahrad. Jen vinice přetrvávaly nejdéle. Tak např. v roce 1580 byla vytvořena velká zahrada (dnešní Fürstenberská); další velká zahrada vznikla za dnešním Pálffyho palácem. Za Ledeburským palácem sice vinice přetrvávaly nejdéle, ale níže položené zahrady také zmizely a v roce 1624 zde vznikla rozsáhlá zahrada.

Všechny tyto zahrady byly budovány ve skromnosti renesančních zahrad italského typu. Stávaly se převážně objektem potěšení a kratochvíle. Staly se tak i prestižní záležitostí vlastníka.

Když byly zahrady po švédském zpustošení (po dobytí pražské Malé Strany Švédy 5. srpna 1648) znovu obnovovány, což vyžadovala právě prestiž bohatých a mocných jak šlechtických tak i měšťanských vlastníků, byla dosavadní strohost renesance italského stylu opuštěna a nastoupila barokní úprava. Bohaté osazení balustrádových teras plastikami, monumentální schodiště, rozdělující zahradu na symetrické poloviny a končící logií, kašny a vodotrysky. Přechodovými články mezi paláci a zahradami jsou saly terreny, pavilony a galerie. Systém strmých schodišť zpřístupňuje terasy, z kterých se otevírají kouzelné pohledy na Malou Stranu a panoráma města. Zahrady byly od sousedů odděleny mohutnými zdmi.

Tak vznikal souvislý pás zahrad, který se v celkovém rozložení zachoval dodnes; tvoří ho od severu Ledeburská zahrada a Malá Pálffyovská, Velká Pálffyovská, Kolowratská a Fürstenberská zahrada.