Petřín a Malá Strana

Úvodní strana / Kategorie / Historie a památky Prahy / Petřín a Malá Strana

další obrázky

• 1
• 2
• 3
• 4
• 5

Adresa: Malá strana, Praha 1

atributy

• Pražské památky

Petřín a Malá Strana

odjezd

objednat pro

Dospělí 0 EUR

Studenti 0 EUR

Děti 0 EUR

---

---

PETŘÍN A MALÁ STRANA

DOPORUČUJEME OKRUŽNÍ JÍZDY:

T10 - KARLOVY VARY & MUZEUM BECHEROVKY a OBCHOD SE SKLEM MOSER

T14 - KONOPIŠTĚ

T11 - PLZEŇ A KONĚPRUSKÉ JESKYNĚ

Strahov je vlastně již součástí Petřínských sadů, které jsou pozůstatkem původní obory. Tu postupně vytlačily vinice a zahrady. Dnes vede po Petříně dvoukilometrová vyhlídková stezka, která nás provede po zdejších zajímavostech, jako je např. Petřínská rozhledna (60 m vysoká napodobenina pařížské Eiffelovy věže) nebo kuriózní zrcadlové Bludiště. Obě stavby vznikly u příležitosti Jubilejní výstavy v roce 1891. Hladová zeď je zbytkem opevnění Malé Strany, jež dal po roce 1360 zbudovat Karel IV. Údajně proto, aby zaměstnal pražskou chudinu. K dalším kuriozitám Petřína patří dřevěný Karpatský kostelík z 16. století, přenesený do zdejší Kinského zahrady z karpatské vsi Medvědovce u Mukačeva, a Lanová dráha. Na Petříně se nacházejí i sochy a sousoší, např. Myslbekův pomník romantického básníka K. H. Máchy (z roku 1912) – oblíbené místo zamilovaných.

Petřín a Pražský hrad svírají pod sebou Malou Stranu, dříve zvanou Menší a ještě předtím Nové Město. Kupecká osada tu existovala již v 8. století, ale poté, co kníže Břetislav odtud přestěhoval židovské osadníky na druhý břeh Vltavy (v 11. století), stala se rezidenčním městem české šlechty i vyslanců okolních panovníků. Dodnes zde sídlí mnohá vyslanectví. Malebná Nerudova ulice, spojující Malou Stranu s Pražským hradem, ale dokládá, že zde nesídlila jen šlechta. Městská práva získala Malá Strana od Přemysla Otakara II. (1257). Již tehdy bylo jejím centrem Malostranské náměstí s kostelem sv. Mikuláše, který byl přestavěn Kryštofem a Kiliánem Ignácem Dienzenhoferovými (1704–52). Sv. Mikuláš, spolu s přiléhající jezuitskou kolejí, představuje nejmonumentálnější a nejtypičtější církevní stavbu pražského baroka. Nedaleko odtud, v Karmelitské ulici, stojí naopak skromnější, ale možná ještě slavnější stavba. Původně protestantský chrám byl po prohraném povstání předán katolíkům a zasvěcen Panně Marii Vítězné. V tomto prvním pražském barokním kostele se od roku 1628 nachází zázračné Pražské jezulátko. Barokní poklad jiného druhu ukrývá i nedaleký augustiniánský kostel sv. Tomáše, pro který byl roku 1636 objednán oltář u P. P. Rubense.

Velkorysost řady zdejších barokních paláců (například Thunovského v Nerudově ulici od J. Santiniho z roku 1726) a půvab barokních zahrad (např. Vrtbovská zahrada se sochami M. B. Brauna z roku 1730 nebo Ledeburská zahrada od J. Santiniho z roku 1720) navazují na příklad paláce Albrechta z Valdštejna (1624–30), který využil pobělohorských konfiskací protestantského majetku a na místě 22 domů, cihelny a několika zahrad zbudoval svoji velkolepou rezidenci. Přiléhající zahradu ozdobil bronzovými sochami slavný Adrien de Vries (1626–27), ale najdete tam jen jejich kopie, protože originály roku 1648 ukradli Švédové. Před Albrechtem z Valdštejna byly zdejší šlechtické rezidence podstatně skromnější, ale neméně vznešené, jak ukazuje např. palác Smiřických na Malostranském náměstí, i když jeho fasáda byla z části upravena po roce 1763. Mimochodem právě odtud 23. května 1618 vyrazila na Hrad skupina českých pánů rozezlených neustálým porušováním náboženských svobod a práv českých protestantů, a svoji nelibost projevili defenestrací nehodných úředníků. Tato v našich dějinách již třetí defenestrace začala nejen stavovské povstání, ale i třicetiletou válku. Vedle paláce Smiřických stojí Šternberský palác, ve kterém vypukl strašný požár (1541). Oheň zasáhl nejen Malou Stranu, ale i Pražský hrad. Již předtím ovšem Malá Strana lehla popelem, a to na počátku husitských válek (1419), kdy zde lůza „oslavovala“ smrt Václava IV. Z nejstarších staveb, které do dnešních dnů přežily, je asi nejpůsobivější johanitský kostel Panny Marie pod řetězem (1169). Johanité, po roce 1530 maltézští rytíři, měli chránit kamenný most.

PETŘÍN :

LANOVÁ DRÁHA

Zejména pro romantické duše doporučujeme výlet lanovkou na Petřín. Odtud je totiž nádherný výhled na Prahu a hned pochopíte, proč se jí říká stověžatá. Příjemnou procházkou je možné dojít přes Strahovský klášter na Pražský hrad. 

Lanová dráha je v provozu denně od 9:00 do 23:00 a jezdí v intervalu 15 minut. 

Jízdné si můžete zakoupit předem nebo na místě - jízdenka stojí 26 Kč a platí na jednu jízdu. 

PRODEJ JÍZDENEK

Jízdenky si můžete zakoupit v prodejních automatech na mince ve vestibulu metra, na některých tramvajových zastávkách, v trafikách, v informačních centrech. 

NOVINKA : jízdenka zaslaná formou sms .

Zašlete  sms s textem :  DPT  na tel.číslo 902 06 26 – cena za sms je 26 Kč .

Pokud byste byli kontrolováni revizorem, stačí ukázat  zaslanou odpověď , kterou byste měli obdržet do několika minut zpět , že je vaše jízdenka platná a čas do kdy vám platí .

Pokud si sms smažete – nevadí stačí zaslat sms s textem : DPT   na tel.číslo 900 06 06 – cena za sms je 6 Kč a přijde vám duplikát vaší jízdenky .

Diskuze

Bohdan Válka (bohdan.valka@mybox.cz)	22.3.2008 - 17:58
Dobrý den, žádám Vás tímto o informaci kdy je otvřeno zrcadlové bludiště na Petříně. Myslím tím v které dny a hodiny od - do. Také prosím o informaci cen. Děkuji za odpověď. S pozdravem Bohdan
petra (zelina88@seznam.cz)	12.3.2008 - 21:57
Dobrý den,žádám Vás o informaci plateb jízdného lanovkou na Petřín a dále bych chtěla vědět, zda-li celodenní jízdenka MHD v Praze je také platná.Děkuji za rychlou odpověď. S pozdravem Petra

Jmeno:
Email:
Opiste Obrazek:

Apartments in Prague

Elektromontáže

Charming Prague Hotels

Taxi Brno

Akcie.cz

PF 2008 od Epsilonu

Pozycjonowanie stron