Zámek Trója

DEJVICE, LETNÁ, HOLEŠOVICE A TROJA

Severně od Hradčan a Pražského hradu se táhnou Dejvice. V pramenech jsou zmiňovány již od roku 1088 a dlouho si uchovaly svůj venkovský charakter. Zemědělské dvorce byly postupně nahrazeny vilovými čtvrtěmi. Ve 30. letech 20. století zde vyrostla vilová kolonie Baba, organizovaná podle regulačního projektu Pavla Janáka. Zdejší klenoty funkcionalistické architektury pocházejí od celé plejády předních architektů první republiky (J. Gočár, J. Krejcar, A. Beneš, J. Gillar aj.).

Místodržitelský letohradek

Východně navazuje na Dejvice Bubeneč. Odtud se táhne rozlehlá královská obora Stromovka. Jako oboru ji od roku 1320 užíval již Jan Lucemburský. Rudolf II. tu nechal na počátku 17. století vybudovat rybníky a štolu. Od roku 1804 byla obora místodržitelem hrabětem Chotkem zpřístupněna veřejnosti a zdejší lovecký zámeček Vladislava Jagellonského a Rudolfa II. proměnil Jiří Fischer v novogotický Místodržitelský letohrádek. Po roce 1845 se začala obora měnit v anglický park. Tato romantická oáza je dnes chráněnou přírodní památkou. Na východní straně uzavírá Stromovku areál Výstaviště Praha, který od konce 19. století slouží nejen jako místo výstav a veletrhů, ale i jako centrum zábavy. Sem byly přemístěny slavné matějské poutě, ale najdete tu i krytý bazén, stadiony, divadla, kino, Lapidárium Národního muzea a spoustu dalších sportovních i zábavních lákadel. Pozoruhodné jsou zdejší stavby vzniklé pro Jubilejní výstavu z roku 1891. Kombinace historizujících stylů, železa a skla je pozoruhodnou ukázkou umění 19. století. Křižíkova fontána, obnovená pro Jubilejní výstavu v roce 1991, je naopak technickým výtvorem současnosti. Na okraji Výstaviště stojí Planetárium a pavilonek ukrývající podivuhodné Panoráma bitvy u Lipan, které namaloval Luděk Marold (1898). Výjev a rekvizity uvádějí diváka přímo do středu válečné vřavy roku 1434.

NT knihovna

Ze severu je Stromovka sevřena Vltavou, z východu Holešovicemi a z jihu úzkým pásem domovních bloků, které ji oddělují od Letenské pláně. Na jejím okraji stojí Národní Technické Muzeum, jehož bohaté sbírky lákají milovníky starožitných veteránů a technických vymožeností všech dob. Na Letenské pláni se rozkládají Letenské sady, které přímo navazují na Chotkovy sady pod Královskými zahradami Pražského hradu. Dnes je spojuje Lávka nad Chotkovou silnicí, přetvořená roku 1995 architektem Bořkem Šípkem. Pražský hrad si tak vlastně dodnes uchoval značnou část svého přírodního zázemí. Kromě uklidňující zeleně, sportovišť a zahradních restaurací jsou tu k vidění i pozoruhodná umělecká díla. Např. secesní Hanavský pavilon z Jubilejní výstavy z roku 1891, který sem byl přemístěn po roce 1898, anebo nádherná vyhlídková Restaurace Praha ze slavné světové výstavy Expo 1958 v Bruselu. Toto ve své době špičkové dílo od Josefa Hrubého, Zdeňka Pokorného a Františka Cubra prošlo nedávno rekonstrukcí.

Veletržní palác

Komunistický režim měl s Letnou vážné úmysly. V 50. letech byl pod Letenskou plání vybudován Letenský tunel, spojující Letnou se Starým Městem, a nad ním bylo vztyčeno kolosální sousoší J. V. Stalina a jeho spolubojovníků a spolubojovnic. Záhy po dokončení gigantu se začalo s jeho neméně pracným bouráním, neboť čas přinesl poznání o zavrženíhodných praktikách oslavovaného. Čas nakonec smetl i socialistické bezčasí. Během sametové revoluce se na Letné sešla demonstrace o generální stávce, na kterou přišlo na půl milionu lidí. To byla poslední kapka, oznamující definitivně konec starého režimu. Tam, kde stál Stalin, byl umístěn Chronometr. Symbol nových časů.

Mezi Výstavištěm a východním okrajem Letenských sadů prochází hranice oddělující od Letné Holešovice. Původně rybářská osada Bubny srostla s královskými Holešovicemi a od 19. století se proměnila v průmyslovou čtvrť. Moderní doba jí přinesla rozkvět. Továrny odsud ustoupily na druhý břeh Vltavy a Holešovice se staly převážně obytnou čtvrtí. Novorenesanční a secesní stavby tu doplňují funkcionalistické perly, jako např. slavný Veletržní palác (z let 1925–28).

Trojský zámek

Holešovice, Letná i Stromovka jsou obkrouženy Vltavou, takže tvoří jakýsi poloostrov. Severně od tohoto poloostrova se rozkládá Troja. Původně se zdejší osada jmenovala Ovenec, ale velkolepý šternberský zámek Troja tyto končiny přejmenoval. Jako letní sídlo jej mezi léty 1679–85 vybudoval Jean Bapt. Mathey pro Václava Vojtěcha ze Šternberka. Barokní výzdoba interiérů i zahrady dnes slouží Galerii hlavního města Prahy. Ve stráni nad zámkem se rozprostírá Botanická zahrada, založená roku 1969, a vedle zámku začíná pětačtyřicetihektarový areál Zoologické zahrady, která je pro návštěvníky otevřena od roku 1931. K jejím zvláštnostem patří nejen hojné využívání bohatosti a členitosti místní krajiny, ale i úspěšný chov koně Przewalského. Tento v přírodě vyhynulý druh koně je vlastně živoucím pravěkým živočichem.


Informace

Počasí v Praze

Aktualizováno 01-01-1970 01:00