Žižkov - panorama

LIBEŇ, VYSOČANY, KARLÍN, ŽIŽKOV A VINOHRADY

Na pravém břehu Vltavy se na jih od Tróje podél Nového Města táhne pás městských čtvrtí (jako např. Libeň, Vysočany a Karlín), které se postupně měnily z románských či gotických osad na předměstské zemědělské dvorce a letohrádky, až je 19. století plně vtáhlo do města jako průmyslové a obytné zázemí.

Invalidovna

Karlín je trochu jiný případ. Až do roku 1817 zde prosperovaly zelinářské zahrady a pověstný schönfeldský letohrádek Růžodol, v němž se česky hrávalo divadlo již v 18. století. Z původních staveb se dochovala Invalidovna. Rok 1817 vše změnil. Tehdy bylo zcela programově založeno a v duchu zásad klasicistního urbanismu rozvrženo předměstí Karlín, nazvané podle Karolíny Augusty, manželky Františka I. Záhy tu začala vyrůstat empírová činžovní zástavba, dosud z části dochovaná. Karlín byl nejmodernější čtvrtí Prahy. Zde vznikla první plynárna zajišťující veřejné osvětlení, které se odtud rozšířilo do celé Prahy, a tudy jezdily první pražské tramvaje. Budovám zdejších manufaktur a továren, které už dnes nefungují, hrozilo zboření a s tím i zánik místního charakteru čtvrti, ale v roce 1999 byl dokončen palác Karlín a roku 2001 Corso Karlín. Věhlasný Riccardo Beaufil tu do starých továrenských zdí zavěsil současnou stavbu ze skla a oceli a objekt Davida Černého ji osobitým způsobem oživil. U starého centra, Karlínského náměstí, tak vzniká centrum nové.

Památník Národního Osvobození

K jižnímu boku Karlína přiléhá zalesněný vrch Žižkov a pod jeho jižními svahy se táhne stejnojmenná čtvrť, která ještě jižněji plynule přechází do Vinohrad. Ve středověku tyto oblasti pokrývaly vinice, mezi nimiž později vyrůstaly statky a letohrádky. Ne vždy tu ovšem vládl klid. Na vrchu Žižkově, původně na Vítkově, bylo roku 1420 prolomeno obležení husitské Prahy a ohromná stotisícová křižácká armáda krále Zikmunda Lucemburského propadla panice a uprchla. Tento velký triumf husitských válek připomíná Památník Národního Osvobození na Vítkově (1929–32). V letech 1931–41 vytvořil Bohumil Kafka pro Vítkov monumentální bronzové sousoší Jana Žižky, vítězného vojevůdce husitů. Ve své době šlo o největší bronzový jezdecký pomník na světě (vysoký i dlouhý přes 9 m a vážící skoro 17 tun). Kromě připomínky husitského vítězství měl sloužit k oslavě československých legií z 1. světové války, podobně jako budova nynějšího Muzea odboje a armády pod Vítkovem. Pro turisty se odtud nabízejí nezapomenutelné pohledy na Prahu.

Kostel Nejsvětějšího Srdce Páně

Během strašného moru v roce 1680 vznikl pod památným Vítkovem morový hřbitov, který se od roku 1784 stal hlavním pražským hřbitovem (Olšanský, Židovský a Vinohradský hřbitov). Na Židovském hřbitově je mimo jiné pohřben i Franz Kafka a Olšanský hřbitov je příbytkem pozůstatků většiny slavných osobností novodobé Prahy. V 19. století došlo k oddělení Žižkova od Vinohrad, neboť Žižkov se stal dělnickou čtvrtí, zatímco Vinohrady se proměnily v luxusní rezidenční čtvrť. Mezi historizujícími činžáky vyniká zejména modernistická budova kostela Nejsvětějšího Srdce Páně, kterou postavil originální Josip Plečnik (1928–32). Z hlediska moderního umění nezůstal pozadu ani Žižkov a tamní konstruktivistická budova Všeobecného penzijního ústavu (dnes Dům odborových svazů), postavená v letech 1930–32 Josefem Havlíčkem a Karlem Honzíkem, patří mezi vrcholy české moderní architektury. Také současnost vstupuje do této části Prahy – televizní vysílač Praha v Mahlerových sadech, budovaný mezi léty 1987–90, se stal novou dominantou města (216 m). David Černý jej ozdobil obrovitými kojenci.

Výhled z Vítkova

Informace

Počasí v Praze

Aktualizováno 01-01-1970 01:00