Panorama Starého města

STARÉ MĚSTO A ŽIDOVSKÉ GHETTO

Pomník Jana Husa

Město je nejstarším a nejbohatším městem pražským. Jeho vznik je spojen s mezinárodním tržištěm, které zde fungovalo nejméně od 9. století. Obdiv arabského kupce Ibrahima Ibn Jakoba, který tudy v 10. století projížděl, se zřejmě týkal právě této části Prahy. V okolí Staroměstského náměstí a podél hlavních staroměstských cest se dochovaly nejstarší románské městské kamenné domy, což je v rámci střední Evropy naprosto unikátní. Dnes je jich známo více než sedmdesát. Staré Město se tehdy nazývalo Mezihrady (mezi Pražským hradem a Vyšehradem) a na nynějším Staroměstském náměstí kvetlo mezinárodní tržiště. V místech, kudy prochází Pražský poledník, stával Mariánský sloup (z roku 1680), který současně sloužil jako gnómon slunečních hodin. Byl zničen při vyhlášení republiky v roce 1918. Tou dobou ale již na Staroměstském náměstí stál pomník mistra Jana Husa, zakladatele české reformace, vytvořený secesním sochařem L. Šalounem (1915). Po jeho boku se uplatňuje jedna z nejkrásnějších pražských rokokových staveb – Palác Goltz-Kinských od A. Luraga (1755–65), stavěný podle projektu K. I. Dienzenhofera. Dnes jsou zde umístěny grafické sbírky Národní galerie.

Středověká Praha bývala velmi kosmopolitní. Severně a severovýchodně od náměstí sídlili němečtí obchodníci, jižně a jihovýchodně kupci z románských zemí, východně od náměstí Češi a na severozápadě Židé. Ve východní části Starého Města se nacházejí nejstarší městské a zeměpanské objekty. Vedle goticky přestavěného románského kamenného domu U Zvonu, v němž pobývali mnozí středověcí panovníci, stojí malebná Týnská škola s podloubím ze 13. století. Za ní se vypíná hlavní městský chrám Panny Marie před Týnem, jehož velkou část vytvořila ve 14. století huť P. Parléře. Dochovala se v něm zcela mimořádná středověká sochařská výzdoba, ale i náhrobek rudolfínského hvězdáře Tychona de Brahe a řada dalších památek. Za Týnským chrámem stojí budo- va Ungeltu, která již od 11. století sloužila jako celnice i obchodnické centrum českého státu. Když v 16. století zanikla povinnost skladování zboží v tomto Týnu, předal jej Ferdinand I. měšťanovi Jakubu Granovskému, který kolem roku 1560 přestavěl Ungelt na renesanční městský palác a zhruba v této podobě vydržel až dodnes.

Celetná ulice

Touto částí Starého Města též prochází památná Celetná ulice s nejvznešenějšími staroměstskými paláci. Na okraji ulice, ještě v rohu Staroměstského náměstí, se tísní Štorchův dům, ofreskovaný Mikolášem Alšem ve stylu spojujícím secesi s novorenesanční tradicí národního obrození. Uprostřed Celetné ulice, na rohu Ovocného trhu, se majestátně rozkládá klenot moderní architektury – kubistický dům U Černé matky Boží od Josefa Gočára (1909–11), zatímco Ovocnému trhu vévodí klasicistní budova Stavovského divadla, která byla mimo jiné svědkem i slavné premiéry Mozartova Dona Giovanniho (1787). K boku divadla přiléhá Karolinum – různorodý komplex budov univerzity prorůstající blok domů až k Celetné ulici. Převážně jej halí fasády z baroka či 19. století, ale mnohé interiéry ukrývají gotiku. Jádrem celého komplexu je Rothlévův dům, který Václav IV. daroval univerzitě (1383). Rektorát univerzity zde sídlí od roku 1611. Ani nejnovější úpravy nezničily historickou různorodost tohoto organismu.

Celetná ulice spojuje hlavní náměstí s pozdně gotickou Prašnou bránou od M. Rejska (po roce 1475), jíž chtěli Jagellonci demonstrovat své ambice srovnatelné s lucemburskou Staroměstskou mosteckou věží. K Prašné bráně těsně přiléhal Králův dvůr. Býval oblíbenou soukromou rezidencí českých panovníků, avšak nedochoval se, neboť byl přestavěn na Obecní dům, který je nejreprezentativnějším palácem secesní Prahy (1906–11). Stavěli jej A. Balšánek a O. Polívka a na výzdobě se podíleli zejména malíř J. Preissler a sochaři S. Sucharda a L. Šaloun.

Na protější, západní straně Staroměstského náměstí stojí zbytek radnice s kaplí a věží ze 14. století. Před radnicí jsou v dlažbě Staroměstského náměstí vyznačeny kříže připomínající popravu 27 předáků tragického stavovského povstání z let 1618–21. Vlastní budova staroměstské samosprávy vznikla z několika měšťanských domů, jež obec postupně připojovala od roku 1338, kdy získala právo postavit si radnici. Z jižního boku je radniční průčelí ozdobeno dosud funkčním Orlojem, který vytvořil Mikuláš z Kadaně (1410) a zdokonalil mistr Hanuš (1490). Roku 1864 vytvořil Josef Mánes, nejslavnější umělec českého národního obrození, orlojní kalendářní desku. Z této strany je radnice zajímavá i pozdně gotickým portálem od M. Rejska (1475) a nárožním renesančním domem U Minuty, jehož sgrafitová výzdoba ukazuje místně typickou podobu měšťanské renesance z rudolfínských dob.

Staroměstské náměstí

Ze severní strany náměstí se otevírá pohled na chrám sv. Mikuláše, který postavil K. I. Dienzenhofer (1732–35). Za chrámem se rozprostíralo Židovské ghetto, které bylo zbouráno po roce 1896. Zůstala jen Staronová synagoga ze 13. století, nejstarší dochovaná a stále funkční synagoga ve střední Evropě, a zcela mimořádný Starý židovský hřbitov, užívaný od 15. do 18. století. Mezi zdejšími 20 000 náhrobky je i hrob slavného rabbiho Löwa, který zde měl v rudolfínských časech vytvořit bájného Golema, umělého člověka, který se však svému tvůrci poněkud vymkl z rukou, a tak musel být „vypnut“ a ukryt na neznámém místě. Většina Židovského města ale ustoupila secesní výstavbě. Zvláště Pařížská ulice se stala manifestací nového slohu, ale nábřežní okraje ghetta byly přestavovány již dříve. Dokladem je např. Rudolfinum, otevřené na počest návštěvy kralevice Rudolfa, nešťastného syna císaře Fr. Josefa. Je svatostánkem hudby a výtvarného umění již od roku 1883. Pro pražské Němce je postavili hlavní architekti českého Národního divadla – Josef Zítek a Josef Schulz.

Z východní strany pak bylo Židovské město sevřeno klášterními a farními kostely. Na celém Starém Městě jich do počátku 13. století vyrostlo okolo třiceti. Nejslavnější z nich je asi Anežský klášter Na Františku, založený Anežkou Přemyslovnou (1234) pro františkány a klarisky. Anežka, sestra krále Václava I., byla sice svatořečena až v roce 1989, ale pro Čechy se stala svatou ochránkyní již po své smrti (1282). Dnes je v Anežském klášteře sbírka středověkého umění Národní galerie.

Aneský klášter

Svatá Anežka Česká také založila jediný český církevní řád – řád křížovníků s červenou hvězdou, který sídlí při Staroměstské mostecké věži u paty Karlova mostu. Jejich chrám sv. Františka byl barokně přestavěn Jeanem Baptistem Matheyem (1689). Vznikl tak jeden z nejkrásnějších kostelů pražského baroka. Tato od Staroměstského náměstí západní a jihozápadní část Starého města ukrývá mnohé poklady. Tudy procházela korunovační cesta českých králů, která spojovala Vyšehrad s Pražským hradem, zde se (v ulici Karoliny Světlé) nachází románská rotunda sv. Kříže z 11. století a tady stávala i slavná Betlémská kaple, kde kázal reformá- tor mistr Jan Hus. Byla rekonstruována (1950–53) podle zbořeného originálu z roku 1391. Ale v této části města bylo též ohnisko katolictví, neboť u Křížovnického náměstí již od roku 1556 působila jezuitská kolej, která se, zvláště po třicetileté válce, rozrostla v rozlehlý areál. Podle chrámu sv. Klimenta se mu říká Klementinum. Jeho součástí je kostel sv. Salvatora a k němu připojená tzv. Vlašská kaple. Jde o nejstarší evropský chrám postavený na eliptickém půdorysu. Pochází z let 1590–97, ale s jistotou nelze určit jejího tvůrce. O čem tehdy architekti v Itálii jen snili, to jejich italští kolegové na pražském dvoře Rudolfa II. realizovali. Klementinum ukrývá i další poklady. Barokně zařízené interiéry chrámů, Zrcadlové kaple (1724) či Knihovního a Matematického sálu (1727–30) mohou ilustrovat vývoj barokního umění v Čechách. Kromě toho ovšem Klementinum sloužilo i jako univerzitní knihovna. Dnešní Národní knihovna navazuje na tuto tradici. Uchovává asi 6 milionů svazků s ročním přírůstkem kolem 80 000 titulů a mnoho skvostných středověkých rukopisů.

Jižně od Staroměstského náměstí bylo Václavem I. založeno (1232–34) Havelské město. Mělo jít o izolované nové tržiště, ale jeho privilegia se záhy rozšířila i na starší osídlení. Havelské město se stalo hlavní městskou tržnicí (od Uhelného po Ovocný trh) a funguje tak dodnes. Dokonce i přiléhající část Nového Města zde na Staré Město navazuje tržnicí.

Mapa Prahy

MapaTrasa
1Hranice Židovského města
2Hranice Starého města

Informace

Počasí v Praze

Aktualizováno 01-01-1970 01:00