Smíchov a Zbraslav
SMÍCHOV A ZBRASLAV
Na protějším břehu Vltavy se rozkládá Smíchov, který se podél řeky táhne až k Petřínu a Malé Straně. Jako pražské předměstí vstoupil do dějin již za Václava II., který zde roku 1297 uspořádal velkolepou korunovační hostinu, podle dobové kroniky pro 190 000 vznešených hostů a jejich doprovod. Až do 19. století byl jen řídce osídlen podél cesty směřující na Zbraslav a na Plzeň. Vznikaly zde měšťanské a šlechtické dvorce (Bertramka, Šmukýřka) a později i letohrádky. Ve 14. století tu vyrostl kartuziánský klášter, ale již na počátku husitských válek (1419) byl vypleněn a zanikl. Ze starších památek se na břehu Vltavy na Petržilkovském ostrově dochovala renesanční Malostranská vodárenská věž (1562). Okolní park je dnes upraven na dětské hřiště. Nedaleko, ale dále od břehů, dosud stojí barokní letohrádek, zv. Portheimka či Buquoyka, jež roku 1725 postavil K. I. Dienzenhofer a jehož interiéry ofreskoval V. V. Reiner. Součinnost obou skvělých umělců vytvořila z této stavby jednu z nejkrásnějších památek českého pozdního baroka. Sad, který k vile původně patřil, sahal až k Vltavě a roku 1775 se stal základem botanické zahrady. V sousedství Portheimky byl po roce 1884 Antonínem Barvitiem postaven novorenesanční kostel sv. Václava. Ilustruje vzestup Smíchova v 19. století, kdy se proměnil v průmyslovou čtvrť. Jeho dnešním centrem je křižovatka Anděl, kolem níž vyrůstají nejmodernější stavby, které se zde potkávají se zbytky původní klasicistní zástavby. Křižovatce vévodí obchodní a administrativní centrum Zlatý anděl, které ze skla a hliníku vytvořil mezi léty 1996–2000 Jean Nouvelle. Nad Smíchovem průmyslovým, dělnickým a obchodním se tyčí Barrandovské skály, v nichž na počátku 19. století objevil Joachim Barrande řadu pozoruhodných zkamenělin pravěkých živočichů. Na Barrandově sídlí proslulé filmové ateliéry a v roce 1927 zde vyrostla vyhlídková restaurace. V těchto končinách se nachází slavná Bertramka, předměstská rezidence ze 17. století, která byla v polovině 18. století přestavěna a v této nové podobě hostila i W. A. Mozarta. Ten zde pobýval u svých přátel, klavíristy Fr. X. Duška a jeho choti Josefíny, a zde také složil některé své skladby. Nyní sídlí v Bertramce Muzeum W. A. Mozarta a manželů Duškových a v budově i přilehlé zahradě se pořádají koncerty.
Se Smíchovem jsou spojeny Košíře, až do 19. století pokryté jen vinohrady a menšími dvorci. Dochovaným příkladem takové původní zástavby je romantická usedlost Cibulka, jejíž podoba je výsledkem přestavby po roce 1817, kdy zde vznikly zámeček, hospodářský dvůr; antikizující, orientalizující a exotické pavilonky a romantické umělé zříceniny středověkých staveb, doplněné sochařskou výzdobou. Podobného druhu je i empirový Letohrádek Kinských z 20. let 19. století, který krášlí Kinského sady, provázané s Petřínem.
Ještě jižněji na levém břehu Vltavy leží Zbraslav. Zde stával slavný gotický cisterciácký klášter, který měl sloužit jako hrobka českých králů. Byl zcela zničen na počátku husitských válek. Na současné barokní podobě kláštera např. pracovali J. Santini, K. I. Dienzenhofer a V. V. Reiner. Dnes je zdejší areál i s přilehlým parkem oázou klidu a přístřeším sbírek asijského umění Národní galerie. Nad Zbraslaví na druhém břehu Vltavy – Na Závisti – jsou stopy dávného keltského opida, jehož 170 ha bylo obehnáno složitým, 9 km dlouhým opevněním.
DOPORUČUJEME VÁM :
Pražský hrad, Hradčany a Strahov
Dejvice, Letná, Holešovice a Trója
Diskuze
Počasí v Praze
![]() | ![]() | ![]() |
| 16°C/5°C | 17°C/5°C | 15°C/9°C |
| Dnes | Zítra | Pozítří |
ATRIBUTY
INFORMACE
měna
| měna | |
VYHLEDAVÁNÍ
KATEGORIE
- Historie a památky Prahy
- Okružní jízdy -15% sleva
- Plavba lodí po Vltavě
- Pěší túra
- Ubytování
- Kultura
- Zážitky
- Kongresy
- Sport a volný čas
- 10 Nej
- Noční život
- Místní doprava
- Užitečné informace
- Restaurace a čajovny
- Nakupování
- Golf
- Muzea, galerie a divadla
- Péče o tělo
Články
14.10.2008Zahraniční banky v Česku
14.10.2008Benzín i nafta opět výrazně zlevnily
Pohonné hmoty v Česku opět zlevňovaly, a to o více než dvacet haléřů.
Archiv článků


